Jiří Stančík zvaný Stoupa
Mistr logistiky v Groz-Beckert
Dlouhé roky tvrdil, že uběhne půlmaraton. Ukázalo se, že nelhal.

Náš služebně nejstarší a tím pádem asi i nejzkušenější vedoucí. Už jako šestiletý chlapec jezdil na Hradce, což byl předchůdce našeho kadovského tábora, kde se z hrozného lumpa vypracoval v čestného mladého muže. Je neskutečně soutěživý, což se odráží i v jeho nadšení do vymýšlení různých deskových i karetních her, jejichž pravidla vám dokáže se zápalem vysvětlovat klidně i několik hodin.

Marek Pitra zvaný Mára
Nějaké složité inženýrství v BOSCHi nebo co
Ráno kněz, přes den inženýr, v noci bůh básnictví.

Mára byl na našem táboře chvíli instruktorem, chvíli vedoucím a na nějaký čas si dokonce střihl roli i hlavního vedoucího. Potom fungoval jako takový náš spasitel – přijel na tři dny na návštěvu, vyřešil všechny naše problémy a ještě k tomu zajistil světový mír. Poslední roky ho můžete vidět na Kadově zase zpátky v klubovně vedoucích a my bychom z toho nemohli mít větší radost! Marek je vždy připraven improvizovat, moc rád se nechá vyzvat na nelítostný souboj v Osadnících (ale nesmí u toho být jeho žena) a při večerním ohni ladí atmosféru procítěnou recitací básniček od Karla Plíhala.

Václav Čaloun prostě Venda
IT technik
Legenda praví, že levou rukou uzvedne tři děti.

Venda je u dětí nesmírně oblíbený, nikdo z nás ale ještě nezjistil proč. Je pověstný svou zálibou v jakékoli (pyro)technice – kdybyste mu prošacovali kapsy, najdete tam minimálně jeden nadýmáček, kvalitní reproduktor, vysílačku, prodlužku a neznámé zařízení, o kterém sice nebudete vědět, k čemu slouží, ale Véna vás přesvědčí, abyste si je také pořídili. Je to zodpovědný mladý muž, který bude radši celou noc ležet tváří k zemi v mrznoucím bahně, než aby zkazil hru.

Jan Nestával zvaný Nesty
Nějaké inženýrství v Temelíně (prý se nemusíme bát)
Člověk, který se nezeptá jak daleko, když mu řeknete, aby běžel.

Nesty platí v našem týmu za chodící kalkulačku – ani byste nevěřili, jak je užitečné mít vedle sebe člověka, který vám z hlavy vypočítá, kolik gramů paštiky potřebujete vzít na celodenní výlet, abyste nakrmili celý tábor. Je až nezvykle multifunkční, dokáže zabavit jak patnáctileté kluky, tak malé holčičky, umí vyrobit nekonečně mnoho měkčených zbraní a sám vyniká hlavně ve střelbě z luku. Má rád poníky a textový font Comic Sans.

Šimon Havíř zvaný Sebík
Teď už INŽENÝR
Na táboře vstává o hodinu dřív, aby si mohl jít zaběhat.

Neuvěřitelně hodný mladý muž, který by pro druhé udělal cokoliv – i kvůli tomu je v našem týmu takovým pokusným králíkem, na němž se testují všechny náročné nebo nebezpečné aktivity. Rád vypráví matematické a chemické vtipy (kterým se nikdo nesměje) a společně s Adamem se stará o kultivovanost našich jazykových projevů tím, že nám neustále opravuje gramatiku. Je trochu perfekcionista a nedá ničemu a nikomu víc než 8 bodů z 10.

Barbora Filipová
Studentka
Jakmile si vás zamiluje, dosáhli jste ve svém životě nejvyšší možné úrovně.

Neuvěřitelně pilná dáma, díky níž mají všechny slečny na našem táboře celých 14 dní účesy jako ze salónu. Barunka je nesmírně laskavá, obětavá a cílevědomá. Ačkoliv je po většinu času velmi tichá, ukrývá se v ní kreativní duše plná báječných nápadů – umí krásně kreslit, šít si vlastní kostýmy a zdobit táborové nástěnky. Platí za hlavní kytaristku našeho amatérského orchestru, některé děti ji považují za ztělesněný jukebox.

Iva Šimková zvaná Julča
Studentka
Neodmítne meloun v jakémkoli skupenství.

Nadšená fotografka, milovnice českého jazyka, a hlavně ta nejmíň zkažená duše našeho tábora. Julča se do našeho týmu přidala o něco později než její vrstevníci, nicméně zkušenosti s dětmi nasbírala během let, kdy pomáhala vést náš českobudějovický oddíl pobytu v přírodě. Umí složit dinosaura z papíru, pozná každou bylinu a dřevinu v okruhu pěti kilometrů a je schopná z jediné vyřčené věty poznat, zda nejste masový vrah.

Matthias Pribik
Student
Rád kope nepřirozeně hluboké jámy v zemi. Brum, brum.

Kadov je pro Matyáše tak silnou srdcovou záležitostí, že mu nevadilo si na volné místo u vedoucovského stolu počkat několik let a nyní je ochoten za námi dojíždět až z Německa, kde bydlí a studuje, i když musí celých 14 dní spát s pokrčenýma nohama, protože se nevejde do podsadového stanu. Sice vám bude tvrdit, že správně se švihadlu říká skákací guma, také si nepamatuje jména svých oddílových dětí, ale zato je poslušnější než většina z nich.

Iva Zábranská Ivča
Studentka


Aby se nám to nepletlo, přibrali jsme do týmu další Ivču. Jako ta první je i tahle naprosto nepostradatelná. Ivča je nadšená sportovkyně, čímž se stává těžkou konkurencí pro Šimona a Stoupu, s nimiž se nebojí si ráno ještě před budíčkem dávat závody v běhu.

Eva Kerlesová
Studentka


Z nejtiššího dítěte, jaké jsme kdy na táboře měli, nám vyrostla neskutečně úžasná instruktorka Evička! Její silnou stránkou bude zajisté schopnost organizace, protože tu uplatňuje již během roku na našem dětském oddíle nebo na Majálesu, největším českobudějovickém festivalu na světě. Je citlivá, empatická a s Ivčou tvoří nerozlučnou dvojku, která na našem táboře nemá konkurenci.

Veronika Hejdová Veverča
Studentka


Veverča, jak Verunce s oblibou přezdívá náš hlavní vedoucí, je největším srdcařem a nadšencem našeho nového instruktorského osazenstva. Jde do všeho naplno a už nyní umí o věcech přemýslet s takovým přehledem, že by jí to mohl závidět leckterý zkušený vedoucí. Poznáte jí podle nikdy nechybějícího úsměvu na tváři, který vám rozzáří i ten nejtemnější den.

Nelča Pechoušková
Studentka


Pro Nelču si náš hlavní vedoucí vymyslel speciální přezdívku Salmonela, která s ní ale nemá vůbec nic společného - Nelču totiž chcete mít! Má srdce na dlani a stejně jako svá objetí ho často rozdává všem kolem sebe s vřelostí a úsměvem. Umí podpořit, zorganizovat i zvýšit hlas, což jsou obzvláště mezi (už ne tak moc) nováčky nedocenitelné dovednosti.

Josef Doležal
Student


Ačkoliv je Pepa už poměrně dospělý mladý muž, pro mnohé z nás bude vždy tím malým roztomilým Pepíčkem, který byl naše první a nějakou chvíli i jediné dítě v našem novém oddíle. Od té doby se přes raubíře vypracoval na neskutečně obětavého a všímavého instruktora, který bude Vendovi šlapat na paty v soutěži o nejoblíbenějšího vedoucího. Pepa se vyznačuje zejména ochotou a naštěstí k tomu patří i ochota udělat si srandu sám ze sebe, což je v našem týmu obzvláště důležité.

Anička Škaroupková
Studentka


Anička je neuvěřitelně kreativní osůbka. Každý její nápad a hra je unikát. Například vyrobit během poledňáku z lavoru ruletu není žádný problém! Z Aničky neustále srší pozitivní energie, o kterou ji žádné dítě nedokáže připravit. Její kadovské motto zní: "Pořádek dělá (ne)přátele!"

Anežka Doležalová
Studentka


Byť je Anežka na pohled drobná bytost, její uplatnění v našem týmu rozhodně drobné není! Je to velice empatická slečna, které se nemá problém žádné dítě dojít svěřit. Trpělivějšího a klidnějšího člověka byste jen těžko hledali. Pokud byste nemohli najít sudou ponožku nebo třeba ešus, nemusíte smutnit! Stačí se zeptat Anežky (hlavně pokud jste malý kluk). A to nejlepší na závěr - kdyby se Vám ji nějakým zázrakem podařilo rozzlobit, na udobření Vám postačí 20 korun - Crazy Wolf a pomerančový Tic Tac je zkrátka sázka na jistotu!

Radim Sejk zvaný Zub
Programátor inkubátorů
Jednou na tábor programoval bombu.

Náš pan hospodář, nákupčí a obstaravatel veškeré elektroniky a technického vybavení. Zatím jsme ani nezkrachovali, ani nevyhořeli, takže na něm něco bude. Zub umí profesionálně sundávat těžké hrnce z plotny, nabrousit věci, které vůbec nemusí být ostré, a uvaří vám kvalitní kávu nebo čaj i během apokalypsy. Bez řízku k obědu není v pátek ochotný vylézt z postele.

Petr Kazda
Praktický lékař
Umí vyléčit i dítě, které bylo ve skutečnosti zdravé.

Petr už dlouhé roky obětavě a trpělivě chrání vaše děti jako náš táborový doktor (nyní ve spolupráci s Peťaskou). Je jediný v ČR kdo skutečně chápe pravidla deskové hry Eclipse, kterou je schopný hrát bez přestávky asi deset dní.

Petra Sukdolová zvaná Peťaska (podle vzoru bandaska)
Studentka medicíny
Umí latinsky vyjmenovat každou kost v těle.

Každý kdo se rozhodne studovat medicínu je pro mě blázen, ale v tom nejlepším slova smyslu. I kdyby Vaše děti měly ten největší možný strach z doktorů, tak Peťasky se bát nemusí a určitě ani nebudou. Spíš se obáváme toho, že za ní budou chtít pořád chodit i děti, kterým ale vůbec nic není.